PIM 2010

Pro letošní PIM jsem si dal dva cíle. První zaběhnout osobák a ten druhý pokusit se získat medaili. Přes Janu Morberly se mě povedlo získat místo v elitní skupině, což je velmi důležité pro pohodu před startem závodu.

Na startu jsem se postavil do druhé řady - co taky v té první, když tam byli běžci s osobákem o 20 minut  lepším než mám já. Rovinku na v Pařížské ulici jsem musel ubrzdit abych nebyl moc vepředu. Po prvním km hodinky ukázali asi 3:15, asi to mohlo být horší, ale stejně jsem musel ubrat. Mulugeta Mireček Serbesa, Pavel Novák a Petr Pechechek si začali budovat mírný náskok. S pocitem, že na začátek musí být opatrný jsem je nechtěl hned dohánět, ale o 5 km později jsem si řekl, že pokud chci bojovat o medaili, tak je musím dohnat. Kolem osmého kilometru se to povedlo, abych hned zjistil, že je to nad moje síly a nechal jsem se doběhnout Robertem a dalšími dvěma závodníky. Od této chvíle jsem se snažil udržet Roberta, který byl z celé skupiny nejzkušenější. První občerstvení jsem se musel polít vodou, protože jsem se hodně potil. Svoje vlastní občerstvení jsem měl na 15 km. Bohužel tady obsluha poněkud zaspala, takže jsem ztratil asi 20 metrů protože jsem hledal svoji flašku s gelem. Ještě jsem měl dost sil na to abych se vrátil do skupiny, ale sranda to nebyla. Vzápětí jsem se pokusil nastoupit do čela skupiny, ale po dvou kilometrech jsem se nechal zase vystřídat. V cestě kolem řeky, těsně před otáčkou na 1/2 maratonu si jeden se závodníků odskočil do křoví a vzápětí jsem s Robertem běželi už jenom dva. Mezičas na 1/2 maraton potom byl 1:11:54, což dávalo naději na výkon kolem 2:25.Na 27 km jsem se trochu divil zájmu kamer a aut než mi konečně došlo, že nás předbíhá první žena se svým vodičem. Vzápětí jsem uslyšel hlasité funění, aby se ukázalo, že jde o Honzu Bláhu, který nás minul ve velmi svižném tempu. Popřáli jsme mu štěstí a spolu s Robertem pokračovali v útrpné cestě směrem k cíli. Zhruba na 30 km jsem zase uviděl Honzu kousek před sebou. Povzbudilo mě to ke zrychlení a najednou jsem běžel zcela sám. Jak jsem za chvilku zjistil do cíle bylo stále nechutně daleko. Sice jsem ještě viděl Pavla Nováka, ale bohužel se začal vzdalovat spolu s první ženou. Zajímavostí bylo, že díky stálému polívání vodou mi začala být zima na nohy. Tempo začalo klesat a tempo na kilometr za tabulí s číslem 35 se začalo přibližovat číslům kolem 3:40 - 3:45. Stálo to vypadalo na osobák, ale medaile se už definitivně vzdálila. Na posledním kilometru mě dostihla Ruska Ivanová, ale moje motivace už nebyla dostatečná, abych riskoval křeč v souboji o jedno místo. Jak píše klasik sběračů eN, když jsem ji neporazil do 41 km, tak s ní už nebudu bojovat na cílové rovince. Později jsem se dozvěděl, že jsem zmeškal příležitost užít si 2 minuty televizní slávy v Pařížské ulici. Na modrém koberci se ve mně potom svářili pocity zklamání z umístění a radosti s osobního rekordu. Nakonec se dá říci, že se mi letošní PIM docela vydařil.

Mezičasy dle oficiální časomíry (garmin byl víceméně k ničemu díky tunelu a úzkým ulicím):

Distanza Pos. ASS Pos. M/W Pos. CAT Tempo RealTime Parziale min/Km
10 Km 10000 55 55 2 00:33:36 00:33:36 3.21
20 Km 20000 29 29 3 01:08:04 01:08:04 00:34:28 3.26
Half marathon 21097 30 30 4 01:11:54 01:11:54 00:03:49 3.29
30 Km 30000 29 28 3 01:42:56 01:42:56 00:31:02 3.29
42195 29 27 3 02:27:49 02:27:49 00:44:52 3.40

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Plán akcí

Žádné události

Statistika

Návštěvníci
3
Články
244
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
818973

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images