Mozart 100 3rd edition

startTedy moje třetí Mozartova stovka. Pořadatelé totiž už slavili páté výročí svého závodu. Bohužel pro mě to nezačínalo nejlépe. Zaprvé po návratu z Comrades jsem se cítil utahanej jak 3 dny vyžvýkaná žvýkačka a úplně jsem zapomněl, že pozvánka na večeři s pořadateli je na čtvrtek večer. Takže telefon od sympatické Claudie, jestli už jsme v Salzburgu, nás zastihl někde u Sant Poltenu. Nakonec jsme dorazili kolem 10 hodiny a stihli si dát akorát jedno pivo a studený talíř k večeři.

Další ne úplně ideální věc bylo ubytování v hotelu JUFA, který byl ne moc daleko startu, ale ta zkratka znamená Jungen und Familien. V hotelu byli na školním výletě hromady školáků přesně ve věku, kdy je baví běhat o půlnoci po chodbách a navzájem se navštěvovat. Na oplátku jsem v den závodu ve 4:30, když jsem šel na start, zabouchnul dveře pokoje a doufal, že alespoň některého jsem vzbudil. Co se týče samotné jízdy, tak to naopak byla velká paráda, protože jsem dostal na víkend zapůjčenou novou Mazdu 6 kombi přímo od Mazdy. Jelo to fakt skvěle.IMG 8724

Pátek jsme vyplnili návštěvou Orlího hnízda v Kehlesteinu, kde měl své horské sídlo Hitler a kde je nádherný výhled do okolí. Večer jsem vyzvedl startovní číslo, reklamní tašku a zakoupil skládací kelímek. K tomu mě donutilo poněkud zvláštní opatření pořadatelů, kteří z pochybných důvodů a hesel o ekologii, rozhodli, že letos nebudou na občerstveních kelímky a co hůře, že občerstvovaček bylo moc a asi polovinu jich uberou. Někdy by se přece jen mohli zeptat závodníků. Například, že se loni moc nepilo, byl celkem logický důsledek deště a zimy.

Start byl jako loni v 5 hodin ráno a v očekávání horka jsem si nesl láhev o velikosti 0,6l. V ledvince jsem měl zásobu gelů a již zmiňovaný hrníček za pouhé 4€. Nebylo úplně vedro asi 10°C, ale v očekávání vedra přes den, jsem vyrazil v tílku a v trenýrkách. Po úvodních 5 kilometrech podél řeky Salzach, které se odehrály v raním šeru, jsme vyrazili do terénu kolem potoka Klausbach a já se rozhodl přitlačit do kopce na pilu. Ne, že by první kilometry průměrem 4 min/km byly úplně pomalé, ale byly po rovině a tam se to běží snadno. Samozřejmě, že jsem zpomalil, stoupání je tam dost velké, ale udělal jsem si na malý náskok na ostatní běžce. V duchu tvrzení, že loni bylo občerstvovaček moc, byla letos ta první až na 12 km. Vzhledem k tomu, že bylo stále chladno, tak jsem ji mohl vynechat. Ovšem na oslavu jsem si dal první gel. Tentokrát úplně obyčejný, ale v zásobě jsem měl i dva gely z JAR, které měly být proti křečím. Docela jsem se těšil na to, až ten zázrak použiji. O kousek dál natratijsem si uvědomil, že se trasa poněkud změnila a několik dlouhých rovinek po asfaltu nahradil poměrně náročný terén. Ovšem s nádhernými výhledy na další potok a dva vodní mlýny. Terén byl o to náročnější, že déšť předchozích dní zanechal na trase stopy v podobě bláta, a slunce, které zrovna začalo svítit do obličeje, mi dávalo šanci pěkně se brodit blátem, protože jsem toho moc neviděl. Ovšem o kousek výše se objevila nádhera v podobě stoupající ranní mlhy a vycházejícího slunce. Do toho jsem před sebou viděl běžce ze štafet, kteří se jako mýtické postavy vynořovali z mlhy, aby se v protislunci opět do ní ukryly. Litoval jsem jen toho, že nemám foťák.

Další občerstvení už bylo kousek před Fuschlsee, ale předtím bylo nutné zdolat prudký úsek v lese, který docela klouzal. To bylo taky jediné místo, kde jsem litoval, že nemám trailové boty. Po loňské zkušenosti jsem to celé běžel opět v Adiosech. Po seběhu přes golfové hřiště u jezera jsem se otočil a opět zjistil, že kousek za mnou jsou stále dva běžci. Jednoho jsem identifikoval jako Andrease Pfandlbauera, ale druhého jsem neznal. Opět jsem se pokusil přidat, ale trochu mě zabrzdil kopec do Hof bei Salzburg, který je tak prudký, že si od pořadatelů vysloužil banner „The Wall“. Oni pořadatelé nám cestu těmito bannery vylepšovali několikrát, takže jsme mohli vidět např. „The View“, „The Climb“ a možná další, které jsem přehlédl.mapa

Po deseti kilometrech seběhu směr na Salzburg jsem zjistil další změnu v trase, protože jsme přeběhli na opačnou stranu údolí. Důvodem byla snaha vyhnout se hlavní silnici. Při náběhu do centra, ale ještě před mnou málo oblíbeným Kapuzinerbergem, mě doběhl Andreas. Chvilku jsme běželi spolu, abych zjistil, že na schodech mi právě došla energie. Nechal jsem ho a pokračoval svým tempem. Ovšem před vrcholem mě doběhl další běžec, a když viděl, jak s tím zápasím, tak mi nabídl gel. Tyhle „deptací“ triky už znám, a tak jsem ho odmítl a dumal nad tím, kdo mě to tak snadno předběhl. Nakonec jsem se to dozvěděl až v cíli, protože to byl pozdější vítěz Gabor Muhari z Maďarska. Dodatečný průzkum jeho výkonů na DUV mi prozradil, že pokud zopakuje svůj výkon 92 km za 6 h i na stovce, tak jsem se potkal s běžcem, který aspiruje na letošní titul z MS.

Na Mozartově náměstí už mě čekala Renata a doplnila mi do ledvinky 3 gely, protože přesně tolik jsem jich už snědl. To bylo vůbec na letošní Mozartově stovce nejdivnější – pořád jsem měl pocit hladu. Ten se postupně zhoršoval, přes to, že jsem docela jedl. Konečný účet byl asi 10 gelů a z toho byly dva Jihoafrické proti křečím. Ten trik protikřečových gelů spočíval v tom, že kromě běžných ingrediencí a solí v tom gelu byl ještě capsaicin. Což jsem záhy poznal, protože mě pálila pusa. Nakonec se i vyskakřeče dostavily, ale naštěstí zdaleka ne v takové síle jako loni.

Druhé kolo se vyznačovalo, kromě toho, že mi to neběželo, též velkým horkem na úsecích, které byly mimo les. Na občerstveních jsem na sebe lil vodu, dokud dávali a ještě jsem několikrát využil potok i jezero. Křeč ve stehnech jsem dostal ve chvíli, kdy jsem předběhl jednoho štafetáře, co měl též křeče. Potom předběhl on mě a potom jsem ho opět předběhl do kopce. Podotkl jsem, že by to někomu mohlo připadat jako závod tělesně postižených a on, že to je fakt, ale on to má po 20 km a já po 68 km. To byla sice pravda, ale bolelo mě to nejmíň stejně.

V městečku Fuschl na občerstvení čekala Renata a informovala, že běžec na druhém místě seděl nejmíň 10 minut. Co může více povzbudit než problémy soupeřů, a tak jsem po doplnění zásob rychle vyrazil na druhou stranu jezeru. Ještě před jeho koncem jsem potkal pochodujícího Adrease a zeptal se, zda mu nemůžu pomoci. Přísahám, nebyla to žádná škodolibost. Po cilvypochodování „The Wall“ jsem se v Hofu opět potkal se Renatou a musím konstatovat, že už mi moc energie pro dokončení posledních 16 km nezbývalo. Předběhlo mě pár běžců na 1 kolo, pár štafet, ale zatím žádný běžec na 100 km. Okolo Salzburgringu jsem si letos místo loňského občerstvení užil závodů aut, ale občerstvení bych uvítal více. Navíc permanentní pocit hladu začal přecházet do nevolnosti. Velmi jsem uvítal ceduli hlásající, že už jsem doběhl do Salzburgu, ale vědomí závěrečného přeběhu Kapuzinerbergu mě naplňovalo mírným zoufalstvím. Nahoru to byl boj a v seběhu už mě chodidla bolela jak malou mořskou vílu. No, a tento nepříznivý okamžik si vybral Marco Sturm, aby mě předběhl. Kdyby to udělal na rovině, tak se ho pokusím uštvat, ale takhle jsem jenom mohl zamávat a v duchu si zanadávat. Pokud by opravdu došlo na finiš, byl by to asi poměrně zajímavý slalom mezi turisty na přeplněné pěší zóně, kde IMG 8718bohužel nebyl žádný koridor pro náš doběh. Koridor začínal až na Rezidentplatz, kdy byl cíl. Úsměvy jsem zrovna nehýřil a odebral se do stanu s občerstvení. Žaludek nic nebral a asi na protest, že jsem ho dost nezásoboval, jsem musel odejít ven, abych mu ulevil. Ve skutečnosti ovšem nebylo z čeho ulevovat. Ovšem zle mi bylo až do večerního vyhlášení, což se neblaze projevilo na mé pozávodní regeneraci. Třetí místo a čas 9:44:58 hodnotím jako slušný výkon vzhledem k tomu, že před závodem bych si nevsadil ani na to.

 

Výsledky

 

 

 

Komentáře   

 
0 #1 Vít Mrkvička 2016-06-30 19:08
Gratuluji k velice pěknému výsledku, Dane! Tak krátce po Comrades... Pro nás obyčejné pozemšťany je to sotva k uvěření :-)
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Plán akcí

Žádné události

Statistika

Návštěvníci
3
Články
244
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
818939

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images