...když je můžete koupit v libovolném obchodě. No, protože můžete běžet Borák a okolí Loštic je opravdu parádní. Pokud by to ještě někdo tápal, tak Olomoucké tvarůžky se dělají v Lošticích a mají tam kromě tvarůžkového obchodu, také restauraci, cukrárnu a muzeum. A už 5 let také ultramaton 84 km, maraton a pro doprovod, který se nudí běh na 1 kolo. Atmosféra závodu je doslova rodinná. Bodejď by ne, když velká část pořadatelů jsou moji příbuzní. To se to buduje atmosféra. Možná taky hraje roli, že z hlediska běhu a ultraběhu je většina pořadatelů téměř nepostižená a vnímají běžce jako těžko uvěřitelné blázny, kterým rodinná atmosféra udělá dobře. Letos navíc bylo o 4 diváky více, protože přijela povzbuzovat návštěva z Holandského Winschotenu včetně Margrit a Berta Dijkových, v jejichž domečku pravidelně přebývám na svém oblíbeném 100 km závodě.
Náhodní prohlížeči mého webu zjistili, že se na něm nic neděje a tak to zkouší jinde. Bojoval jsem s leností a hlavně nebylo o čem psát. To, že celkem pravidelně trénuji a málo závodím bylo jasné od Nového roku a začíná se to měnit až teď. Tedy nejen závodění, ale trochu i trénink. Snaha přesunout tréninkové úsilí především do tempových tréninků za cenu významného omezení objemu, bohužel nepřinesla kýžený výsledek.
Abych příliš nenapínal ctěné p. t. publiku, tak na začátku prozradím pointu a pak ji okecám. Takže jsem se propustil z funkce svého trenéra a uvolněnou pozici přijal Pavel Novák, vynikající maratonec, který na rozdíl ode mě dospěl a aktuálně se věnuje především trénování.
Teď k důvodům. Už třetím rokem nejenom, že moje výkonost neroste, ale naopak se zhoršuje. Jasně první námitkou je věk. Ano ten už asi od 25 let pracuje vždy proti vám, ale tím se nedá vysvětlit vše. Proč třeba výkonnost na 10 km nebo půlmaraton mi klesá minimálně, ale od maratonu dál je to fakt mizerný a to hlavně pocitově.
V nadpisu reflektuji fakt, že poslední článek jsem napsal více jak před měsícem. Pak jsem odpočíval, běhal, závodil například na MUMu a večer doma jsem v nejlepším případě půlhodiny tupě zíral na televizi, když jsem začal usínat. V horším případě jsem šel spát rovnou po večeři a pivu. Při těch závodech co jsem odběhal, byl můj další trénink poněkud slabší, ale ty závody se taky počítají do trénování.
Strana 1 z 4