Závody na dráze v současné době absolvuju jen asi 3 x za rok. To je velký rozdíl od mého závodění kolem roku 1990, kdy jsem každým rokem měl závodů na dráze hromadu. Čas oponou trhnul a moje priority se změnily na ultra a dráha je pouhým doplňkem a zpestřením v závodním období.
Morenda je moje domovské hřiště a moje účast byla téměř povinností. Navíc jsem si ověřoval svou aktuální formu. Ověření formy dalo poněkud neradostnou informaci: moje tempově rychlostní schopnosti jsou určitě slabší než na jaře. A co jsem taky čekal po řadě ultra startů - jenom doufám, že moje ultra forma má stoupající tendenci.
V závodě jsem se po startu dostal do vedení a vydržel v něm až do konce. Na výkonu se negativně podepsal fakt, že nebylo s kým závodit. Sice jsem mohl stíhat běžce o kolo zpět, ale bohužel tam chybí ta fáze, kdy si v závětří mohu chvilku odpočinout. Pohled na záznam tepové frekvence říká, že tep plynule stoupal stále výše i když průměrná rychlost spíše klesala. V posledním kilometru jsem dokoncel dosáhl na 180 tepů/min (při kilometru za 3:16), což podle záznamů jsem letos ještě neměl. Takže s celkovým hodnocením nevím...
Asi takhle: "Mohlo by tu být i líp".
Na závod v Kladně jsem se hodně těšil. Pečlivá příprava spočívající v doladění tréninku, nákupu gelů, nové přehráváče, zajištění kvalifikovaného doprovodu v podobě Vaška Knoblocha byla završena už v pátek 7.8.2009. Tentokrát mi ovšem osud nedopřál startovat a pokusit se vylepšit svůj osobák. V pátek odpoledne se mi začalo dělat špatně, žaludek mi prostě nebral oběd. Přestože jsem tušil problémy, tak jsem nachystal všechny věci a připravil na sobotní odjezd. V noci mi bylo ovšem dále špatně, navíc se přidal průjem a mírně zvýšená teplota. Ráno jsem se cítil hodně oslaben a váha říkala, že mám nejmíň o dvě kila míň než obyčejně. Jediné rozumné řešení bylo zrušit start. Bylo to těžké rozhodnutí a postihlo i Standu Holečka a Vilmu Podmelovou, protože jsem měl brát se sebou. Fyzicky jsem se ovšem cítil tak, že nebylo vůbec jisté zda bych mohl absolvat jenom cestu a pokud ano, tak bych rozhodně nemohl běžet. Tímto se jim ještě jednou omlouvám, ale načasování bohužel neumožnilo jiné řešení.
Takže pro tentokrát nezbývá než gratulovat vítězům a všem, kteří dokončili závod.
Strana 17 z 17