Tradiční hodnocení běžeckého roku mi dává tradičně možnost se zamyslet na tím, co a jak jsem běhal. Každý další rok, co běhám, už pochopitelně nečekám žádné zázraky, ale když mi alespoň část sezóny vyjde, tak je to pro mě velmi dobrá sezóna. Ta loňská, ve světle této "filozofie", byl docela dobrá.

 Trénink

V tréninku jsem s Pavlem měl dohodu, že půjdeme trochu do objemu. Vzhledem k tomu, že jednou týdně mám volný den, což v součtu se 14 denní pauzou po sezóně dává dost velkou pauzu, tak ten objem není zrovna závratný. Loni jsem odběhal 311 dní, což je o 13 tréninků více než předloni a celková kilometráž potom byla 6551 km tedy o 250 km více. Pokud podělíme kilometry počtem dní, tak mi vychází stejná hodnota 21 km na jeden trénink v obou letech. Zdá se, že aspoň objemově se moc v tréninku nezměnilo. Pro letošní sezónu jsem se rozhodl pro zrychlení tempa ve volně běhaných kilometrech. Klusat na průměrné úrovni 5:20 - 5:30 min/km je příjemné, ale jen jako regenerace. Pro zvýšení aerobní kapacity se hodí běhat o trochu svižněji a o to se snažím a budu snažit.

Zdravotně se poslední část sezóny projevoval problém s pravým lýtkem, které jsem si natrhl na Malém Svrateckém maratonu ve Víru 20. srpna. Silná bolest se v lýtku se vracela neustále až do prosince, kdy jsem ji za pomocí fyzioterapeuta rozehnal. Bohužel i v nové sezóně se projevují problémy a to s levým kolenem a úpony achilovky na pravé patě. Prostě běžné drobnosti, které obtěžují hodně běžců, ale nic kvůli čemu bych musel přestat běhat.

Hodnocení závodů

MČR 100 km, Plzeň (4. místo, 7:45:00)

Závodní sezóna začala trochu hůře a to na MČR 100 km, kdy se běželo skvěle, ale jen do 50. km, pak to bylo utrpení a výsledný výkon 7:45 byl ještě okořeněn tím, že jsem přišel v posledních kilometrech o 3. místo.

CatelBolognese 50 km (19. místo, 3:32:15)

Na oblíbený zájezd do Itálie jsem nebyl v ideální formě, ale běželo se mi rozhodně lépe než 2017. Skvělou oblíbenou odměnou byla tradiční kýta sušené šunky.

PIM (38. místo, 2:43:29)

Následující PIM byl pocitově také v pohodě, přes výsledek mírně za očekáváním. Od začátku jsem se držel zpět a kupodivu měl dost energie až do závěru.

Borák 84 km, Loštice (1. místo, 6:44:53)

Loštický Borák se mi po dvou letech běžel opět skvěle. Jak jinak popsat situaci, kdy se mi běželo dost dobře, abych mohl závodit o první místo a nakonec ho i získat. Tím jsem získal i první titul v roce 2018.

Mozartova 100, Salzburg (19. místo, 12:28:52)

Bohužel Mozartova stovka už byla o hodně horší a nejenom proto, že z pohodového závodu je ultratrail s převýšením asi 4700m. Pod dojmem z Loštic jsem se pokoušel běžet na čele a dost tvrdě jsem za to začal platit už někde na 40 km, kdy mi ve stoupání na nejvyšší vrchol v závodě došlo. Na kontrole na 76 km jsem hodně vyčerpaný a naprosto přehřátý. Byl jsem rád, že jsem dosáhl cíle i přes o hodinu horší výkon než v roce 2017, kdy byla trať velmi podobná.

MUM - 7 maratonů v 7 dnech, Lomnice (1. místo, 23:21:17)

Tenhle závod je pro mě vždy radost bez ohledu jak mi to zrovna jde. Proto se také několik let podílím na organizaci závodu. Musím napsat, že mi to opět šlo docela dobře a s výkonem jsem byl dost spokojený.

100 mil HU (DNF)

Sezóny, kdy mi vycházelo úplně všechno, už jsou asi pryč a pokles formy se bohužel projevil v Maďarsku na závodě na 100 mil, kam jsem dostal pozvánku. Teplota se pohybovala kolem 40°C a přes poměrně opatrný začátek jsem se úplně uvařil už po 40 km. Renata mě za pomocí ledu a studené vody dávala dohromady skoro půl hodiny a následný běh už rozhodně nebyl v pohodě. Pro vyčerpání jsem odstoupil na 90km. Asi mě po druhé už nepozvou.

Winschoten 100km (4. místo, 8:33:59)

Každoroční závod v Holandsku jsem nemohl vynechat. Ovšem od začátku jsem věděl, že to bude dost slabé. Navíc se dost bolestivě projevovalo lýtko, které jsem si natrhl o 14 dní dříve ve Víru. Ve Winschotenu jsem přesto našel dva pozitivní momenty. Jeden byl, že jsem někde na 70. km pomáhal rozběhnout se do té doby vedoucímu běžci - Grantovi dostat se do tempa a zjistil jsem, že mám dost velké rezervy a ten druhý, že skoro všichni odpadli a já doběhl na 4. místě celkově mezi muži.

Spartathlon 246 km (50. místo, 29:56:12)

Závěr sezóny patřil Spartathlonu a docela se vydařil. Cílem bylo totiž dokončit a to se povedlo i přes pekelné počasí, které způsobil medikán Zorba. Zažil jsem opět úplně všechno, co se v Řecku zažít dá a za podpory Luboše a Petra jsem se po třetí dostal do cíle. Díky počasí byla sice atmosféra asi třetinová, ale i tak jsem si to užil.

Statistiky

Tabulka kilometrů dle tempa

Je vidět zřetelné zpomalení a úbytek ve všech rychlejších pásmech. To bych letos chtěl změnit, alespoň pro pásmo mezi 4 a 5 mitutami

Plány na rok 2019

Níže je pár závodů, které mám v plánu běžet. Pro letošek jsem například vzdal 100 mílovku Western States, protože koliduje s MUM.

Nakonec jsem neodolal a rozhodl se přihlásit na letošní Spartathlon - třeba mě nevyberou :)