Hodnocení loňského roku můžu pochopitelně snadno navázat na to předloňské, kdy jsem si dával podzimní pooperační pauzu. Vzhledem k tomu, že první kroky bez berlí jsem udělal někdy kolem Silvestra, tak jsem s běháním musel ještě chvilku počkat. To čekání jsem vyplňoval poněkud kulhavými procházkami a také každodenní jízdou na rotopedu (díky Honzovi za půjčení). Běhání stále nešlo, ale kupodivu jsem jen s mírnými obtížemi dokázal v půlce března týden lyžovat v Rakousku na sjezdovkách. Hned potom jsem v dubnu začal běhat a měl na to docela dost času díky „skvělým“ nařízením naší vlády. Bylo to super, protože jsem důkladně proběhal Moravský kras a díky našemu dočasnému bydlišti ve Veselici (díky za půjčení tentokrát Jirkovi) naběhal asi dvakrát tolik vertikálních metrů na km než obvykle. Na druhou strany celosvětová panika též způsobila, že závodní běžecká sezóna kromě pár letních měsíců prakticky neproběhla. Takže jsem kvůli kolenu skoro o nic nepřišel. Prostě samá pozitiva. Vzhledem k okolnostem vůbec nehrozilo slavit mé kulatiny koncem března a tak jsem je přesunul na začátek června. Opět super, protože jsem je mohl důkladně oslavit. Jak jinak než během na 50 km se svými přáteli (díky všem, že přijeli a běželi).
Postupně zvyšující kilometráž se potom moc hodila, když jsem se v červenci postavil na start tradičního MUMu. Při závodě jsem sice poněkud kulhal, ale přesto jsem docela důstojně sekundoval těm nejlepším ve skvěle obsazeném ročníku a umístil na 4. místě. To mě koncem ledna, kdy jsem stěží chodil, ani nenapadlo. Bohužel to mělo i své důsledky a kvůli bolesti v koleni jsem musel vynechat neméně tradiční TMMTR. Aspoň jsem se mohl soustředit na organizaci závodu. Trénink jsem začal směřovat na září, kdy se běžel Borák přesunutý z května jako MČR v ultratrailu. To byl sice boj, ale nakonec i 2. místo. Potom jsem přípravu zaměřil na MČR na 100 km v říjnu. Bohužel jako Deus Ex Machina nám to vláda opět zatrhla. Celkem poctivě jsem se snažil připravit na další náhradní termín, který byl 5.12 a tentokrát kupodivu vyšel. Dokonce jsem zvládal 20 km v tempu pod 4 minuty a 30 km v tempu 4:10. Co vůbec nevyšlo, byl stav mých nohou. Tedy zvláště té levé. Ano té, kterou operovali předloni na podzim. Ne, že by se to koleno zhoršilo, naopak mám pocit, že se pomaličku zlepšuje i přesto, že spousta lidí, co mě vidí kulhat, by mi raději dala 5 korun, abych přestal. Trochu mi to připomíná toho šíleného houslistu v podchodu nádraží v devadesátých letech, který hrál tak falešně, že mu lidi házeli peníze jen, aby byl chvilku ticho. Zpět k noze, prostě jak uhýbám kolenu, tak zřejmě dochází ke změně pohybového stereotypu a tím i aktuálně ke svalovým problémům, které se bohužel manifestovaly pouhý týden před Plzní nesnesitelnou bolestí levého hamstringu. Bohužel to pokračuje i nadále, takže každý pokus větší intenzitu běhu končí nějakými svalovými problém ať už v lýtku jedné nebo druhé nohy nebo znovu stehnu atd. Kromě DNF v Plzni to způsobilo i zmenšení letošní kilometráže, protože významnou část prosince jsem se běžecky flákal čili odpočíval a regeneroval, jak se říká v modernější terminologii. Proč to zdůrazňuji? Protože jsem zůstal pouhých 115 km od čísla 5000, což i tak považuji za úspěch. Dokonce i pár závodů jsem stihl a o těch se zmíním dále. Pochopitelně jsem v tréninku hlavně klusal a jen tak pobíhal, ale na podzim jsem i pár tempových tréninků stihnul. Takže vlastně to byla téměř povedená sezóna.
Tréninkové Statistiky
Celkový počet kilometrů byl nakonec o něco vyšší než v roce 2019 a také počet tréninkových dní byl o kousek vyšší. Logicky hlavně ze začátku jsem běhal opravdu velmi opatrně.
| Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Km | 6280 | 7110 | 8190 | 8513 | 7955 | 8437 | 7723 | 7626 | 8518 | 8332 | 7054 | 6298 | 6551 | 4694 | 4895 |
| Dny | 258 | 274 | 290 | 309 | 308 | 328 | 305 | 321 | 328 | 341 | 319 | 298 | 311 | 222 | 272 |
Následuje rozpis na jednotlivé měsíce, kde je vidět předloňský i loňský výpadek a postupný návrat do tréninku. Jinak od ledna až do března jsem najezdil asi 1200 km na rotopedu.
V další tabulce je pěkně vidět rozložení v jaké intenzitě jsem kilometry naběhal a zřetelně jsem opět zpomalil.
| Tempo 2:50 - 2:59 | Tempo 3:00 - 3:09 | Tempo 3:10 - 3:29 | Tempo 3:30 - 3:59 | Tempo 4:00 - 4:29 | Tempo 4:30 - 5:00 | Tempo > 5:00 | Tempo > 6:00 | Kopce | Grand Total | |
| 2020 | 0 | 0 | 66,7 | 438,3 | 252,5 | 688,1 | 3230 | 218 | 0 | 4893,6 |
| 2019 | 0 | 0 | 10 | 754,1 | 328,7 | 1480,5 | 1993 | 114,5 | 13 | 4693,8 |
| 2018 | 0 | 2 | 89,2 | 777,8 | 426,2 | 1677,4 | 3199,9 | 360,6 | 18,5 | 6551,6 |
| 2017 | 2 | 12,4 | 114,8 | 1033 | 585,0 | 1806,0 | 2552,0 | 161,0 | 29,0 | 6295,2 |
| 2016 | 1 | 0 | 282,0 | 715 | 423,0 | 1239,0 | 4290,0 | 138,0 | 29,0 | 7117,0 |
| 2015 | 13 | 16,9 | 501,1 | 796,3 | 407,0 | 1795,3 | 4503,0 | 271,6 | 27,2 | 8332,3 |
| 2014 | 46,4 | 491,5 | 619,0 | 337,5 | 2468,0 | 4179,0 | 316,6 | 60,0 | 8518,0 | |
| 2013 | 2,0 | 62,8 | 424,5 | 480,8 | 503,9 | 1161,5 | 4299,3 | 639,0 | 53,0 | 7626,8 |
| 2012 | 23,4 | 525,9 | 509,7 | 353,0 | 1131,3 | 4607,0 | 478,0 | 94,5 | 7723,5 | |
| 2011 | 1,0 | 29,1 | 702,7 | 606,2 | 306,4 | 1318,7 | 5010,0 | 332,0 | 130,9 | 8437,2 |
| 2010 | 1,0 | 133,3 | 763,9 | 323,4 | 391,7 | 1391,0 | 4864,0 | 86,8 | 7955,1 | |
| 2009 | 9,8 | 117,2 | 584,4 | 660,4 | 655,0 | 4937,0 | 1493,0 | 56,0 | 8513,6 | |
| 2008 | - | 43,5 | 583,9 | 438,6 | 1415,5 | 3894,0 | 1814,0 | - | 8190,3 | |
| 2007 | - | 95,5 | 642,1 | 365,8 | 1544,0 | 3134,0 | 1318,0 | - | 7110,1 |
Díky evidenci ve Strava mám i počty výškových metrů, kde se loni projevil fakt, že Veselice je na kopci a home office dá docela zabrat.
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 |
| Metry | 80096 | 62448 | 74416 |
| Km | 6551 | 4694 | 4895 |
| Poměr | 12,23 | 13,30 | 15,20 |
Poslední graf ukazuje poměr závodů a uběhnutých závodních kilometrů. Doba, kdy jse běhal přes 60 závodů za rok je asi pryč. Loni bych to nestihl ani kdych opravdu moc chtěl.
Závody
MUM 5.7 – 11.7.2020, 24:23:08, 4. místo
MUM byl mým loňským prvním závodem a od začátku jsem dost bojoval hlavně v sebězích. Bohužel naprostá většina doběhů na MUM je z kopce, takže tam jsem rozhodně nezískával. Doufám, že to příště bude o trochu lepší. Nicméně konkurence v tomto ročníku byla skutečně výborná. Je škoda, že se taková nesešla, tak před 5 roky, kdy jsem měl přece jen trochu lepší formu.
6 H Run Free, Prostějov 8.8.2020, 52,1 km
Bylo to rozběhnuté docela dobře a koleno spolupracovalo, ale bohužel bylo hodně vedro, a můj žaludek to tentokrát nedal. Uvidíme za rok.
Brněnský půlmaraton, 15.8.2020, 1:16:54, 2. místo
Popravdě jsem vůbec nedoufal, že se dostanu pod 1:17, prostě proto, že jsem neměl žádné tempo naběhané neměl.
Borák Loštice, 12.9.2020, 84 km, 7:43:23, 2. místo
Borák jsme posunuli na 12.9, protože nám v tomto měsíci zrušili tradiční Winschoten. Zároveň to bylo MČR v ultratrailu. První maraton byl celkem v pohodě a potom jsem umřel – tedy běžecky. Byl jsem vyčerpaný a bolest v koleni se spojila s bolestí v oblasti SI. Nějakým zázrakem mě po skoro 30 minutách, kdy jsem už odložil číslo, probudil půllitr točeného a dal jsem se do stíhání běžců přede mnou ze 4. místa. Pouhé 3 kilometry před cílem jsem dostal na druhé místo a i přes moc efektní pád na hubu v závěrečném seběhu jsem ho udržel až do cíle.
Ještě pár závodů jsem běžel a tak konečný součet je 15 včetně 7 maratonů MUM a DNF na MČR v Plzni. Nezbývá než doufat, že letošní rok bude na závody o trochu bohatější.